Helloween - Unarmed
8. 2. 2010
Helloween- Unarmed
Už dlouho jsem neměl z alba Helloween tak dobrý pocit jako z těchto výročních přědělávek. A to musím zdůraznit, že pětice tentokrát odskočila od powermetalového šuplíku a zaexperimentovala v duchu svého kontroverzního alba ,,Chameleon". Z toho důvodu si myslím, že ,,Unarmed" bude přijate stejně rozporuplně, ale to už je úděl odvážných. Začíná to klasikou ,,Dr. Stein", kterou Helloween ozdobili dechy a daleko poťouchlejší atmosférou, s čímž ruku v ruce jde i komiksový klip. Představte si ,,When the Sinner", a jste doma ,,Future World" má umírněnější aranžmá s akustickými kytarami a pěknou vychytávku v podobě sóla na perkuse, která nahradila budík před koncem sóla. Ale hrátky pokračují dál. V ,,If I Cloud Fly" jsme opět v uvolněnější atmosféře, ve které vyniká basová linka a resustitace téhle skladby ve skoro popovém by ji mohla opět posunout mezi hitovky Helloween. Jestli napoprvé poznáte ,,Where the Rain Grows", máte u mě řád stříbrné dyňě. Z powermetalovky je najednou tradiční ploužák, přičemž úprava nezní ani trochu křečovitě, byť kapela musí mírně hrábnout do původních harmonií. S ,, The Keeper Trilogy" přichází vrchol celého alba. Byla tu už spousta ůprav pro rockovou či metalovou kapelu a orchestr, ale tato sedmnáctiminutová sita bere dech. Podařilo se totiž pečlivě rozpracovat všechny linky, které původní skladby obsahovaly, a není to teda ten případ, kdy se orchestr plazí za kapelou a nemá v podstatě co hrát. Tady je tolik vychytávek, že napoprvé se to nedá obsáhnou. Do kolen mě dostaly vyhrávky na xylofon, gospelová pasáž v refrénu ,,The keeper of the Seven Keys" a pak sólo z této skladby naroubované do ,,King of 1000 years", kdy si pražští symfonikové opravdu pořádně hrábli do strun, nátrubků a blan. Helloween by zvládli symfo metal levou zadní, o tom už nepochybuju. Ale místo toho přearanžovali ,,Eagle Fly Free" na jakousi keltskou lidovou píseň, ,,Perfect Gentleman" zase plývá atmosférou jak z jazzového klubíku a obsahuje sólo mírně liznuté blues a ,,Forever and One" je tak srdceryvné a bombastické, že by u toho i Titanic klesal do hlubin radostněji. Ještě se dočkáte dětského zboru v ,,I Want Out", vlivu flamenga na sólo ,, Fallen to Pieces"(která celá zní tak trochu jako retro) a monumentální,, Tale That Wasn´t Right" - skutečně oslava pětadvaceti let kapely, která evidentně nemá vyčerpané skladatelské a aranžéské buňky a dokáže i po tak dlouhé době překvapit. ,,Unarmed" není sice typická deska Helloween, ale jak se stalo zvykem, čím méně to zní tradičněji, tím je to originálnější a na zážitky silnější. Gratuluji tedy nejen k výročí, ale i k dalšímu nezapomenutelnému albu.